Ázerbájdžán je stát ležící v regionu Zakavkazska na pomezí východní Evropy a západní Asie, z tohoto důvodu je Ázerbrájdžán někdy počítán mezi evropské země. Ázerbájdžán leží na východním pobřeží Kaspického moře, zbývající hranice sdílí na severu s Ruskem (republika Dagestán), na severu a severovýchodě s Gruzií, na západě s Arménií a na jihu s Íránem. Ázerbájdžán má vnitrozemskou enklávu Nachičevan, která leží jihozápadně od hlavní části země a odděluje jí území Arménie. Krom Arménie sousedí Nachičevan (Nachičevanská autonomní republika) také s Íránem a na severozápadě také s Tureckem. V oblasti jihozápadního Ázerbájdžánu je území Náhorní Karabach (Republika Arcach), které je spolu se sedmi oblastmi od roku 1994 ovládáno Arménií.
První nezávislost Ázerbájdžánu byla vyhlášena 28. května 1918. V dubnu 1920 obsadila Baku Rudá armáda a byla vyhlášena Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika. V březnu 1922 vznikla Zakavkazská sovětská federativní socialistická republika, která se v prosinci 1922 podílela na vytvoření Sovětského svazu. V prosinci 1936 byla obnovena Ázerbájdžánská SSR. Součástí Sovětského svazu byl Ázerbájdžán jako Ázerbájdžánská SSR do 30. srpna 1991, kdy byla znovu vyhlášena jeho samostatnost.
Rozloha Ázerbájdžánu je 86,600 km2 což znamená, že Ázerbájdžán je rozlohou 111. největší země na světě. Z této ploch tvoří 1,6 % vodní plochy. Ázerbájdžán má 9 898 100 obyvatel (údaj k roku 2017, což z Ázerbájdžánu dělá 91. nejlidnatější zemi planety) z toho je 91,6% Azerů (Azerbájdžánců), 2% Lezgů (Lezginců), 1,3% Rusů, 1,3% Arménců, 1,3% Talyšů, 2,4% připadá na ostatní národnosti. 96,9% obyvatel Ázerbájdžánu jsou muslimové, 3% jsou křesťané.
Nejdelší hranici má Ázerbájdžán s Arménií, a to 787 km (z toho 221 km náleží Nachičevanu), pak s Íránem, a to 611 km (z toho 179 km náleží Nachičevanu), s Gruzií má Ázerbájdžán hranici dlouhou 322 km, s Ruskem 284 km a s Tureckem 9 km (pouze hranice Nachičevanu).
Celková délka ázerbájdžánského pobřeží Kaspického moře je 680 kilometrů. Pobřeží je členité a v jeho centrální části vybíhá do Kaspického moře do hloubky více než sedmdesáti kilometrů Ašperonský poloostrov, na jehož jižním pobřeží leží i Baku, hlavní město Ázerbájdžánu. Při pobřeží Kaspického moře leží četné malé ostrovy.
Víceméně uprostřed země se směrem od severozápadu k jihovýchodu rozkládá rozsáhlá Kurańska nížina. Na severu země jsou horská pásma, která tvoří část jihovýchodní části Velkého Kavkazu. Masív Velkého Kavkazu je nejvyšším pohořím Ázerbájdžán, je zde nejvyšší vrchol Ázerbájdžánu, kterým je Bazardüzü, s vrcholem ve výšce 4466 metrů nad mořem. Na druhé straně Kurańské nížiny, v jihozápadní části země, se rozkládají pohoří Malého Kavkazu. Nejvyšším vrcholem je zde Gamış dağı, s vrcholem ve výšce 3724 metrů nad mořem.
V důsledku silných dešťů v horách, je síť řek v Ázerbájdžánu dobře rozvinutá. Ázerbájdžán patří k úmoří Kaspického moře. Hlavní řekou země je Kura (ázerbájdžánsky Kür), která pramení v Turecku a ústí do Kaspického moře v jižní části Ázerbájdžánu. Hlavním přílivem řeky Kura je Araks, jenž ústí do Kury v jejím dolním toku. Kromě těchto dvou řek, jenž pramení poza hranicemi Ázerbájdžánu, je v zemi dvacet tři dalších řek o délce sto kilometrů a více. Azerbajdžanská jezera se z velké části nacházejí v horách a jsou ledovcového původu nebo vznikly přehrazením například při zemětřesení )jako třeba známé Modré jezero (Göygöl) v pohoří Malý Kavkaz. Celkově je v zemi kolem 250 jezer. Největší vodní plochou v Ázerbájdžánu je přehradní nádrž Mingačevirská přehradní nádrž (ázerbájdžánsky Mingəçevir su anbarı) o rozloze 620 km². Kromě Mingačevirské přehradní nádrže patří k největším umělým nádržím v Ázerbájdžánu také vodní nádrže Şəmkir, Araks, Yenikənd, Sarsang a Ceyranbatan. Umělé vodní nádrže byly postaveny především pro zavlažování a energetické účely. Od konce druhé světové války jich vzniklo v Ázerbájdžánu více než sto a jejich celková plocha je více než 1070 km². Největší přírodní vodní nádrží je však jezero Hacıqabul s rozlohou 16 km².
Největším a také hlavním městem Ázerbájdžánu je Baku (2 074 000 obyvatel), druhým největším městem je Gəncə (500 000 obyvatel), třetím největším ázerbájdžánským městem je Sumqayıt (357 000 obyvatel), následují Mingačevir (95 000), Qaraçuxur (72 000), Şirvan (71 000), Bakıxanov (66 000), Nachičevan (64 500), Şəki(62 000).
Ázerbájdžán leží v časovém pásmu AZT (UTC +4), a není zde přesun na letní čas, což znamená, že v Ázerbájdžánu je o tři hodiny více než v ČR, během trvání letního času v ČR je v Ázerbájdžánu o dvě hodiny více.
Mezinárodní ISO 3166 kód Ázerbájdžánu je AZ, MPZ Ázerbájdžánu je AZ a jezdí se zde vpravo, národní internetová doména (TLD) Ázerbájdžánu je .az, mezinárodní předvolba Ázerbájdžánu je +994, měna Ázerbájdžánu je manat se zkratkou AZN. Úředním jazykem je Ázerbájdánština.